Ráda bych vás tímto informovala, jak útulek funguje v současných dnech, a jak je možné adoptovat i přes přísná bezpečnostní opatření.
Samotný 𝗰𝗵𝗼𝗱 𝘂́𝘁𝘂𝗹𝗸𝘂 se až tak nezměnil. Trochu déle trvají dodávky krmiva a steliva, ale zásob je údajně dost. Roušky samozřejmě nesežene ani my, desinfekce dochází, ale měla by vystačit.
𝗡𝗲𝗺𝗼𝗰𝗻𝗼𝘀𝘁 je u nás teď malá, jupí! Stůně akorát Ilonka a sem tam rýmička, ale naštěstí už je pryč ta šílená situace z počátku roku.
Možná už jste taky zažili 𝘃𝗲𝘁𝗲𝗿𝗶𝗻𝘂 – „prodej u okýnka“ 
je to zvláštní, ale potřebné.
Karanténu dodržují i naši nepočetní dobrovolníci, ale nějak to bez nich zvládneme
A teď k 𝗔𝗗𝗢𝗣𝗖𝗜. 100%/košer/ideální to není, ale jsem přesvědčená, že adopce dokážeme zachovat, aniž by se někdo ohrozil, jen je potřeba trochu upravit proces:
1) 𝐦𝐚𝐱𝐢𝐦𝐮𝐦 𝐝𝐨𝐡𝐨𝐝𝐧𝐨𝐮𝐭 𝐩𝐫̌𝐞𝐝𝐞𝐦 přes email/FB. Můžu vám natočit více videí, jak se daná kočička chová, ale prosím nechtějte „se přijít jen tak podívat“.
2) 𝗰𝗼 𝗻𝗲𝗷𝗿𝘆𝗰𝗵𝗹𝗲𝗷𝘀̌𝗶́ 𝗽𝗿̌𝗲𝗱𝗮́𝗻𝗶́ kočičky („ve dveřích“)
3) obě strany budou mít 𝗼𝗰𝗵𝗿𝗮𝗻𝗻𝗼𝘂 𝗿𝗼𝘂𝘀̌𝗸𝘂/𝘀̌𝗮́𝘁𝗲𝗸, a použijí desinfekci rukou na začátku i na konci transakce (ta je u nás k dispozici hned u vchodu).
Nerada bych adopce zastavila úplně, protože stále každý den dostávám žádosti o pomoc kočičkám venku 
A mnozí z vás teď mají naopak více času se s kočičkou seznámit a sžít.
Každopádně pokud máte tušení, že byste virus mohli někde/od někoho chytit, nebo dokonce máte příznaky – 𝗮𝗱𝗼𝗽𝗰𝗶 𝗼𝗱𝗹𝗼𝘇̌𝗺𝗲. Onemocnět nechce nikdo z nás, ani já. 𝐾𝑑𝑜 𝑏𝑦 𝑠𝑒 𝑝𝑜𝑠𝑡𝑎𝑟𝑎𝑙 𝑜 40 𝑧𝑣𝑖́𝑟̌𝑎𝑡, 𝑘𝑑𝑦𝑏𝑦𝑐ℎ 𝑚𝑢𝑠𝑒𝑙𝑎 𝑑𝑜 𝑛𝑒𝑚𝑜𝑐𝑛𝑖𝑐𝑒?
PS: 𝗻𝗼𝘀𝗶𝘁 𝗿𝗼𝘂𝘀̌𝗸𝘂 𝗻𝗲𝗻𝗶́ 𝗼𝘀𝘁𝘂𝗱𝗮 a na netu je už mnoho návodů na její výrobu i bez šití, tak se do komentářů pochlubte, jakou máte vy! Přidávám svoje dvě verze, šitou a šátkovou.
Napsat komentář